JAK FUNGUJE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR, aneb co se děje s vašimi daněmi

27.02.2023

Co se od ekonomicky aktivních občanů vybere, to se mezi důchodce rozdělí. Dnes je na 1 důchodce 2,8 plátců, za 25 let to bude pouze 1,7. Na důchody podle řady politiků prý vždycky bude. Ale již zapomínají dodat, že pouze za podmínky, že si na ně naspoříte.

ČR má tzv. průběžný důchodový systém.
1. Důchody jsou upraveny Zákonem č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění.
2. Průběžný důchodový systém je založen na principu, kdy ekonomicky aktivní občané platí důchody aktuálním důchodcům, a to formou odvodu ze své mzdy danou procentní sazbou. Tento systém byl v ČR zaveden v roce 1924 za situace, kdy se důchodového věku 65 let dožívalo velmi málo lidí, tvořili méně než 5% populace. Průměrný věk dožití byl tehdy jen 47 let pro muže a 50 let pro ženy. Svému účelu tedy tento systém velmi dobře sloužil, neboť málokdo z plátců se stal příjemcem. Ještě v roce 1950 to bylo 8,5% populace, ale v roce 2000 již 13,2% a v roce 2050 to již bude 32,5% populace. Důchodového věku se tedy dožívá většina populace a funkčnost tohoto systému je proto velmi problematická. Prakticky všichni plátci se stanou příjemci a systém je tak potenciálně velmi nestabilní. Je totiž závislý na řadě faktorů, které se obtížně ovlivňují.
3. Především je závislý na demografické situaci, tedy poměru ekonomicky aktivních obyvatel k důchodcům. Tento poměr je velmi proměnlivý. V blízké době například budeme svědky situace, kdy do důchodu budou odcházet silné populační ročníky 70. let 20. století, tzv. Husákovy děti, na jejichž důchody budou vydělávat slabé populační ročníky z 90. a následujících let.
4. Dále je výrazně ovlivněn ekonomickou situací, tj. v jaké fázi ekonomického cyklu se nacházíme. V době ekonomických krizí roste nezaměstnanost a mzdy stagnují nebo klesají, ubývá tedy plátců do důchodového systému a klesá „výtěžnost z jednoho plátce“.
5. Výše sazby daně, která určuje objem prostředků, které ekonomicky aktivní (zaměstnaní) občané odvedou do důchodového systému, je jediným faktorem, nad kterým je 100% kontrola. Neznamená to ale, že ji lze libovolně měnit. Výše této daně přímo ovlivňuje výši výrobních nákladů, a tedy výši cen zboží a služeb. Stabilita daní je jednou z důležitých podmínek pro dlouhodobé úspěšné podnikání. Nerozumná výše daně tak může vést k omezení ekonomických aktivit podnikatelské sféry s negativním dopadem na zaměstnanost, a tedy i na objem prostředků v důchodovém systému.
6. Více se můžete dovědět v kapitolách
  1. Státní důchod
  2. Důchodová reforma
7. nebo v dokumentech
Příjem současných důchodců je tvořen z 95% státním důchodem.
1. Státním důchodem rozumíme 1. důchodový pilíř, tzv. průběžný.
2. A pouze z 5% je příjem současných důchodců tvořen ze soukromých zdrojů. Tím je především 3. důchodový pilíř, tedy penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, oboje se státním příspěvkem. Dalším zdrojem jsou jiné individuální úspory (prasátko, bankovní vklady, investice do nemovitostí či podílových fondů).
3. Zajímá Vás, jak je to v jiných zemích?
4. Více se můžete dovědět v kapitole
  1. Proč jsou holandští, australští, nebo němečtí důchodci bohatí?
5. Více se můžete dovědět v dokumentu
  1. Češi si na důchod spoří. Ale málo, stačit to nebude

Výše státního důchodu.

Dle aktuální kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí je výše státních důchodů následující (tučně je označena situace průměrně vydělávajícího občana):

Moje hrubá mzda	Na důchody platím	Na důchody zaplatím celkem	Dostanu - zaplatím	Státní důchod
Moje hrubá mzda	Na důchody platím	Na důchody zaplatím celkem	Dostanu - zaplatím	Dostanu měsíčně	Dostanu celkem	To je k čisté mzdě	Změna mé životní úrovně
15.000	4.200	2.016.000	-360.000	9.200	1.656.000	74%	-26%
20.000	5.600	2.688.000	-906.000	9.900	1.782.000	62%	-38%
25.000	7.000	3.360.000	-1.470.000	10.500	1.890.000	54%	-46%
30.000	8.400	4.032.000	-2.034.000	11.100	1.998.000	49%	-51%
35.000	9.800	4.704.000	-2.490.000	11.700	2.106.000	45%	-55%
40.000	11.200	5.376.000	-3.162.000	12.300	2.214.000	42%	-58%
45.000	12.600	6.048.000	-3.708.000	13.000	2.340.000	39%	-61%
50.000	14.000	6.720.000	-4.272.000	13.600	2.448.000	37%	-63%
60.000	16.800	8.064.000	-5.400.000	14.800	2.664.000	34%	-66%
70.000	19.600	9.408.000	-6.510.000	16.100	2.898.000	32%	-68%
80.000	22.400	10.752.000	-7.638.000	17.300	3.114.000	30%	-70%
90.000	25.200	12.096.000	-8.748.000	18.600	3.348.000	29%	-71%
100.000	28.000	13.440.000	-9.876.000	19.800	3.564.000	28%	-72%
150.000	38.786	18.617.280	-14.513.280	22.800	4.104.000	21%	-79%
200.000	49.536	23.777.280	-19.673.280	22.800	4.104.000	15%	-85%

Více se můžete dovědět v dokumentech

Zdroje financování. Počet plátců do důchodového systému.
1. Státní důchod je financován z odvodů ekonomicky aktivních občanů, tj. občanů ve věku od cca 25 a 65 let. Jejich počet je dán věkem odchodu do důchodu a silou jednotlivých ročníků. Na důchody se odvádí 28% z hrubé mzdy.
2. Dá se dopředu zjistit, kolik bude v budoucnu důchodců a kolik plátců do důchodového systému? Ano, a to velmi přesně díky demografické prognóze:
  1. Dnešním 65letým tedy budou na důchod platit všichni občané, kterým je dnes 10 let a více. Počet důchodců i plátců je tedy 100% znám již dnes.
  2. Dnešním 55letým tedy budou na důchod platit všichni občané, kteří se letos narodili a starší. Počet důchodců i plátců je tedy 100% znám již dnes.
  3. Dnešním 45letým tedy budou na důchod platit všichni občané, kteří jsou již narozeni nebo se narodí v nejbližších 10 letech. Počet důchodců je tedy 100% znám již dnes a počet plátců je z cca 80% znám již dnes, zbylých 20% lze poměrně přesně odhadnout z demografické prognózy.
  4. POZOR!!! Vás 45letých se obzvlášť týká bod „Vliv demografie na výši důchodů“ níže v této části.
  5. Dnešním 35letým tedy budou na důchod platit všichni občané, kteří jsou již narozeni nebo se narodí v nejbližších 20 letech. Počet důchodců je tedy 100% znám již dnes a počet plátců je z cca 63% znám již dnes, zbylých 37% lze poměrně přesně odhadnout z demografické prognózy.
  6. POZOR!!! Vás 35letých se obzvlášť týká bod „Vliv demografie na výši důchodů“ níže v této části.
  7. Dnešním 25letým tedy budou na důchod platit všichni občané, kteří jsou již narozeni nebo se narodí v nejbližších 30 letech. Počet důchodců je tedy 100% znám již dnes a počet plátců je z cca 45% znám již dnes, zbylých 55% lze poměrně přesně odhadnout z demografické prognózy.
3. Více se můžete dovědět v dokumentech
Jak lze ovlivnit velikost zdrojů na důchody?
1. Porodností. Ta má však v ČR stejně jako ve všech bohatých zemích dlouhodobě klesající trend. Ke změně tohoto, pravděpodobně přirozeného trendu by bylo potřeba výrazné změny v postojích obyvatel a také nemalých nákladů. Tedy náklady vysoké, výsledek nejistý a časově posunutý o 20-40 let.
2. Výškou daní. ČR má daně jedny z nejvyšších na světě. Jejich případné další zvýšení by negativně ovlivnilo ekonomickou aktivitu obyvatel, zhoršilo by podnikatelské prostředí a pravděpodobně by zhoršilo i porodnost. Může paradoxně vést ke snížení objemu zdrojů pro důchody. K zajištění stability průběžného důchodového systému by ale muselo dojít k dramatickému zvýšení odvodů z dnešních 28% na 41% z hrubé mzdy, čímž by se průměrně vydělávajícímu člověku snížila čistá mzda o 3.900 Kč měsíčně!
3. Změnou věku odchodu do důchodu. Čím pozdější odchod do důchodu, tím více plátců. Přes významné pokroky v medicíně je otázkou, zda bude většina obyvatel schopna výkonně pracovat ve vyšším věku. Ale je také otázkou, jaká bude kvalita života v pozdním důchodovém věku. K zajištění stability průběžného důchodového systému by ale muselo dojít ke zvýšení věku odchodu do důchodu z dnešních 65 na 68-69 let.
4. Masivním příchodem cizinců. Při jejich plné integraci do společnosti to je jistě možné řešení. Je ale otázkou, zda jsme připraveni na příchod stovek tisíc imigrantů, protože k zajištění stability průběžného důchodového systému by muselo přijít 1-1,5 milionu zahraničních pracovníků!
5. Dotováním z jiných příjmů státního rozpočtu. To je jistě možné, ale krajně nerozumné z makroekonomického hlediska. Omezilo by to zdroje na financování ostatních oblastí života, tedy školství, zdravotnictví, bezpečnosti, vědy a výzkumu,...
6. Tištěním chybějících peněz, tedy vytvářením inflace. To je také možné a bohužel velmi často státem používané řešení, které je stejně nerozumné jako to předchozí.
7. Výrazným snížením podílu průběžného financování důchodů a posílením soukromého spoření. Toto je jediné rozumné řešení, protože odstraňuje všechny problémy systému průběžného (závislost na demografii, ekonomických cyklech), když současně umožňuje ponechat dostatečnou míru solidarity. Je tedy jako jediné dlouhodobě udržitelné.
8. Více se můžete dovědět v dokumentech
Rozdělování zdrojů, počet důchodců.
1. To, co se od všech ekonomicky aktivních občanů vybere, se mezi všechny důchodce rozdělí. Výše státního důchodu je tedy velmi jednoduše spočitatelná nebo odhadnutelná na základě demografických údajů, a to velmi dlouho dopředu. V podstatě je přímo závislá na poměru mezi plátci a důchodci. Dnes je tento poměr na úrovni 2,8 plátce na 1 důchodce, za 25 let to bude již pouze 1,7 a za 50 let jen asi 1,35.
2. Počet důchodců je dán průměrnou délkou dožití, což je aktuálně 78 let u mužů a 82 let u žen, věkem odchodu do důchodu, který je aktuálně stanoven na 65 let, a silou jednotlivých ročníků.
3. Více se můžete dovědět v dokumentech
Vliv demografie na výši důchodů.
1. Tak např. počínaje rokem 2035 budou do důchodu odcházet populačně silné ročníky 70. let 20. století, tzv. Husákovy děti, ale financovat je budou slabé populační ročníky let 90. Dojde tedy k výraznému snížení poměru plátců k důchodcům.
2. Nerovnoměrný demografický vývoj, tj. velké změny v porodnosti v jednotlivých letech, je jedním z hlavních faktorů nestability průběžného systému financování důchodů. Velmi zajímavý je pohled na prognózu demografického vývoje, ze kterého je jasně patrné, že bylo v roce 1950 na jednoho občana ve věku 65+ 8,1 občanů ve věku 15-64, v roce 2000 to už bylo pouze 5,0 a v roce 2050 to bude jen 1,7. Od roku 2050 budou do důchodu odcházet ročníky počínaje 1985, tj. dnešní 35-níci.
3. Tedy je-li Vám dnes okolo 35, velmi citelně se Vás bude týkat tento problém, pokud nebudete mít dostatek vlastních úspor. Kolik budete potřebovat, to zjistíte pomocí Kalkulačky.
4. Více se můžete dovědět v dokumentech
Věk odchodu do důchodu.
1. Na tomto tématu se naši politici vysloveně vyžívají a ukazují, jak problému důchodu nerozumí.
2. Jedni totiž ve snaze zajistit státní důchody co nejvyšší chtějí odchod do důchodu odsouvat a zvyšovat tak poměr plátců vůči důchodcům. To sice vypadá logicky, ale významně tím zkracují délku důchodu, kterou lze prožít ještě kvalitně v dobrém zdravotním stavu.
3. Druzí pak horují pro zastropování (např. v 65 letech) s odkazem, že na důchody vždy bude. Jen zapomínají voličům říct, jak nízké důchody to budou. Spoléhají na to, že na nich budou důchodci závislí a oni je budou moci vždy před volbami uplácet nějakou tou stokorunou k důchodu navíc.
4. S věkem odchodu do důchodu to je přitom jednoduché: Je vlastně jedno, jestli to bude 60, 65, nebo 70. Je potřeba nastavit ho pevně, například na 65 let, aby s tím mohl každý počítat, a současně informovat občany, že výše důchodů se bude měnit v závislosti na poměru plátců a důchodců a že bude relativně malá, kolem 30% jejich čisté mzdy před odchodem do důchodu nebo i méně.
5. Politický potenciál je pak třeba investovat do změny důchodového systému ve směru k oslabení průběžné a posílení soukromé složky a do výchovy a osvěty k celoživotnímu spoření.
6. Více se můžete dovědět v dokumentu
  1. Češi nepočítají s tím, že jim penze bude ve stáří stačit
Předdůchod a předčasný důchod.
1. Předdůchod. Režim v délce 2-5 let před zákonným termínem odchodu do starobního důchodu, ve kterém:
  1. Musíte na dobu předdůchodu prokázat zákonem určenou minimální sumu vlastních úspor, deponovaných na doplňkovém penzijním spoření (DPS), konkrétně minimálně 30% aktuální průměrné mzdy, což je pro rok 2018 8.630 měsíčně. Na 2 roky předdůchodu tak potřebujete mít naspořeno minimálně 207.120, na 5 let dokonce 517.800. K tomu ale musíte mít další naspořené prostředky, pokud chcete mít i v předdůchodu požadovanou životní úroveň, jak Vám ukáže Kalkulačka.
  2. Musíte splňovat požadavek na 60 měsíců spoření do DPS, což není 60 měsíců od podpisu smlouvy na DPS, ale 60 měsíců, ve kterých jste na DPS poslali vklad.
  3. Stát za Vás platí důchodové a zdravotní pojištění.
  4. Není Vám vyplácen státní důchod, ale ten Vám po vstupu do starobního důchodu nebude krácen.
  5. Můžete si vydělávat bez omezení.
2. Předčasný důchod. Režim, ve kterém:
  1. Odejdete do starobního důchodu dříve, než určuje zákon.
  2. Státní důchod je vám výrazně krácen.
  3. Příklad: při průměrné mzdě a odchodu do předčasného důchodu o 5 let dříve bude Váš důchod asi 6.350, když řádný starobní by byl asi 11.100. Za předpokládanou dobu důchodu tedy dostanete v prvním případě celkem asi 1.500.000, ve druhém byste dostali asi 2.000.000., konkrétně Vám to ukáže Kalkulačka.
  4. Výdělečná činnost je velmi omezena.
3. Více se můžete dovědět v dokumentech
Je výhodnější předčasný důchod, nebo předdůchod?
1. Výpočty důchodů jsou poměrně složité, politici je navíc často mění, je tedy obtížné předpovídat je na delší dobu dopředu.
2. V Kalkulačce v části podrobné výpočty je přesto odhad pro Vaše nastavení proveden, současně je pro obě varianty vypočteno, jakou částku by bylo potřeba naspořit, aby byla zachována Vámi nastavená životní úroveň.
3. Volbu vhodnější varianty je tak třeba ponechat až na období těsně před Vaším odchodem do důchodu, kdy budou již přesně známy hodnoty obou variant důchodů, naspořená částka a její struktura (v jakých produktech budou úspory uloženy), Vaše priority z hlediska rychlosti čerpání úspor a možnosti či ochoty dále pracovat.
4. Odchodem do důchodu pouze skončí období spoření, ale i období čerpání úspor má svá úskalí a příležitosti. Mohu Vám s tím pomoci já, pokud vyplníte Kontaktní formulář.
Důchod a daně
1. I příjmy v důchodu podléhají daním. Proto je potřeba seznámit se před odchodem do důchodu s aktuální úpravou daní, kterou najdete v Zákoně č. 586/1992 o daních z příjmů v platném znění.
2. Způsob čerpání úspor je pak vhodné upravit tak, abyste placení daní snížili na minimum. Mohu Vám s tím pomoci já, pokud vyplníte Kontaktní formulář.
Důležitou součástí každého spoření je jeho kvalita. O kvalitě spoření pojednává web srovnej investice.

Zpět na všechny články