Roman (47) a Alena (25), otec a dcera

• Začněte spořit od mládí. Čas je Váš nejlepší přítel.
• Nedejte na řeči. Ty ještě nikdy nikomu nepomohly.
• Protože o příjemná překvapení nikdy není nouze.
• I děti mohou rodičům dobře poradit.

Ne vždy jablko nepadne daleko od stromu. Někdy to ale může být výhoda.

S Alenou jsem se potkal na přednášce o spoření, kterou jsem před lety měl na střední škole, kam chodila. Byla aktivní a měla řadu zajímavých otázek. Mile mne tedy překvapilo, když po letech zavolala, že se mnou chce řešit spoření na důchod.

Ještě více jsem byl překvapen, když na schůzku přišla se svým otcem. „Z Vaší zajímavé přednášky jsem si pamatovala, že se máme spoléhat jen na sebe a že je potřeba začít spořit co nejdříve,“ začala s vysvětlováním. „S taťkou jsem se o tom několikrát bavila, protože si na důchod nespoří. Moc o tom neví, ale souhlasil, že si vás poslechne.“

Oba pracují ve stejné prosperující firmě. Alena jako operátorka výroby, otec jako mistr. Ona vydělává 23.000 Kč hrubého, on 33.000 Kč.

Zajímalo je, s jakým státním důchodem mají počítat a kolik potřebují měsíčně spořit, aby jim po odchodu do důchodu neklesla životní úroveň. „Všichni známí říkají, že důchody budou malé. A že se na důchod nedá nic naspořit,“ svěřil se Roman.

Tak jsem jim podal Kalkulačku.

Alena se po chvilce usmála. „To jsem fakt netušila, že potřebuji tak málo spořit, abych si zajistila slušný důchod!“ Vyšlo jí totiž, že když odejde do důchodu v 65, stačí jí spořit jen 1.100 Kč měsíčně na to, aby se její životní úroveň po odchodu do důchodu nezměnila. Ale bez úspor by se jí propadla o nejméně 43%! Pokud by chtěla využít předdůchod a přestat pracovat v 60, zajistilo by jí měsíční spoření 2.300 Kč životní úroveň v důchodu na úrovni 80% jejích současných příjmů.

Ale bez státní podpory by potřebovala spořit 2x více!

„To jsem zvědav, co vyjde mně. Bojím se, že známí měli pravdu.“ Řekl Roman a chopil se Kalkulačky.

„No, zas tak strašné to není,“ zvedl Roman oči od Kalkulačky. A bylo vidět, že se mu ulevilo. „Bydlím ve vlastním a nemám žádné půjčky. Půjdu holt do důchodu v pětašedesáti, ale těch 5.200 Kč dám, abych se měl v důchodu fajn. Třít bídu s nouzí fakt nechci.“ Bez úspor by se mu totiž životní úroveň snížila o 54%! „Jen škoda, že jsem neposlechl dceru a nezačal spořit dřív,“ postěžoval si. „A chápu, že pokud někdo bydlí v nájmu a splácí půjčky, tak mu tolik v rozpočtu nezbývá. Je prostě potřeba začít spořit co nejdříve. Jako Ája,“ dodal.

Na příští schůzce Alena oznámila, že začne spořit 4.000 Kč. „Počítám, že strávím pár let doma s dětmi, až budu mít rodinu. To asi nebude na spoření zbývat tolik peněz. Teď nemám žádné závazky a mohu si takové spoření dovolit. Předplatím si tak chudší časy,“ řekla odhodlaně.

Ale Roman byl celou dobu jako na trní. A pak to prasklo. „Já jsem zapomněl, že už si 20 let platím penzijko. Mám tam naspořeno 160.000!“ Ohlásil vítězoslavně a vrhl se na Kalkulačku, aby zjistil, co to pro něho znamená. „To není možný! Já budu moct odejít do důchodu už v 62! Hele, Ájo!“ ukázal svůj objev dceři. Ano, je to tak. Při aktuálních úsporách 160.000 Kč a měsíčním spoření 5.200 Kč bude moci Roman odejít do důchodu v 62 letech a zajistí si 84% životní úroveň, pokud využije státní podporu 2.000 Kč měsíčně a všechny ostatní daňové úlevy, které jsou pro něho přichystány.

Chcete být také mile překvapeni, co se týče možnosti být v důchodu v pohodě? Stačí mne kontaktovat přes Kontaktní formulář.