Honza (26), prodavač v supermarketu.
- Že mladí nemyslí na zadní kolečka?
- Že žijí ve virtuální realitě, ničeho si neváží a myslí na blbosti?
- Že je spoření jen pro bohaté?
- Že se na důstojný důchod nedá naspořit?
- Nevěřte všemu, co slyšíte. Přesvědčte se sami!
Mladý, pozitivní, bez závazků. A bezmezná víra v sociální stát mu není vlastní. To je Honza.
Zvoní mi telefon: „Haló, tady Honza. Potřebuji poradit, jak spořit na důchod“. „Rád vám poradím,“ odpověděl jsem. Domluvili jsme si schůzku a v duchu jsem typoval, že přijde zodpovědný pětačtyřicátník s nadprůměrným příjmem.
Když se druhý den dopoledne v mé kanceláři otevřeli dveře, nevěřil jsem vlastním očím. Vstoupil usměvavý, sebevědomý mladík: „Zaujaly mne vaše webové stránky,“ řekl na uvítanou. „Co vás přimělo hledat na internetu informace ke spoření na důchod?“ opáčil jsem a dodal: „ve vašem věku to nebývá obvyklé.“
Vyšlo najevo, že ve velkém supermarketu, kde Honza pracuje jako prodavač v lahůdkách, nabízejí zaměstnancům příspěvek na spoření k důchodu. Ale bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení.
„Nečekám, že od státu dostanu rozumný důchod. Chci si sám naspořit,“ usadil mne ještě hlouběji do křesla. „Potřebuji od někoho vysvětlit, jak správně na důchod spořit a zda mohu získat nějakou podporu od státu.“ „Není nic jednoduššího,“ odpověděl jsem a vyplnili jsme spolu Kalkulačku.
„Tak to je fakt hustý,“ reagoval Honza na informaci z Kalkulačky, že si s pomocí vlastní tisícovky, benefitu od zaměstnavatele a státní podpory našetří tolik, že si bude moci v důchodu vyplácet rentu 28.000 Kč měsíčně! To je víc, než si dnes vydělá!
Co říkáte, dává vám to smysl? Pokud ano, pomohu Vám získat státní podporu, stačí mi poslat Kontaktní formulář.