PRAVIDLA SPRÁVNÉHO SPOŘENÍ aneb nebojte se vlka nic

01.04.2018

Pravidla, která vedou k výhře.

  1. Především využijte ke spoření všechny daňové úlevy, které se nabízejí.
    1. Jak to bude vypadat u Vás, to Vám poví Kalkulačka, s realizací Vám mohu pomoci já, stačí vyplnit Kontaktní formulář.
    2. Spořením zde budeme rozumět investování peněz do finančních nástrojů za účelem jejich zhodnocování.
  2. Inflace, největší nepřítel úspor
    1. Inflace je jev, kdy v určeném časovém období rostou ceny zboží a služeb. Například údaj, že je roční inflace 2% znamená, že se od 1.1. do 31.12. zvýšily ceny veškerého zboží a služeb průměrně o 2%.
    2. Dá se to říci i tak, že inflace je snížení kupní síly peněz. Tzn. že za stejnou sumu peněz si v budoucnu koupím méně zboží a služeb než dnes.
    3. Inflace je všudypřítomná, protože je na její existenci do značné míry postaveno fungování současné světové ekonomiky. Podporuje totiž spotřebu, protože pod strašákem inflace mají lidé tendenci spíše utrácet a půjčovat si než spořit.
    4. Není jistě tajemstvím, že úroveň inflace je významně ovlivňována politiky prostřednictvím centrálních bank. Konkrétně Česká národní banka se snaží udržovat roční inflaci na úrovni 2%.
    5. Inflace tedy veškeré úspory znehodnocuje, a to tím více, čím déle působí. Pro představu, pokud za nějaké zboží dnes zaplatíme 1.000, pak při stabilní roční inflaci 2% zaplatíme za totéž zboží za 1 rok 1.020, za 5 let 1.105, za 10 let to bude 1.221, za 20 let již 1.491 a za 35 let dokonce 2.013. Tedy za 35 let se všechny ceny zdvojnásobí nebo také tržní hodnota peněz klesne na 50%, tj. za stejnou částku si koupíte polovic.
    6. Inflace tedy nutí každého, kdo chce nebo potřebuje spořit, s inflací bojovat. Musí tedy zvolit takový způsob spoření, který bude mít výnos alespoň tak velký jako je inflace nebo vyšší.
  3. Investiční trojúhelník neboli faktory, které ovlivňují spoření.
    1. Riziko, výnos a dostupnost (likvidita) jsou tři faktory, které ovlivňují výsledky spoření.
    2. Výnosem rozumíme podíl mezi přírůstkem úspor za dobu spoření vůči hodnotě úspor na začátku spoření. Pokud na začátku vložím 1.000 a na konci mám 1.100, pak je přírůstek úspor 100 a výnos je 100/1.000=0,1, což je 10%. Pokud na začátku vložím 1.000 a na konci mám 900, pak je přírůstek úspor -100 a výnos je -100/1.000=-0,1, což je -10%.
    3. Likviditou rozumíme, jak snadno a jak rychle se dají úspory přeměnit na hotové peníze, a to za dobrou cenu. Nižší likviditou úspor (pomalejším přístupem k penězům) na sebe bereme jistá omezení. Za tato omezení chceme náhradu. Touto náhradou je nejčastěji vyšší výnos vložených peněz. Tento princip je dobře vidět u termínovaných vkladů v bankách. Termínovaný vklad na 1 měsíc má nižší roční sazbu než termínovaný vklad na 1 rok.
    4. Rizikem rozumíme nejistotu budoucího výnosu. Budoucí výnosy se nedají přesně předvídat. Vyšší výnos tedy přináší vyšší nejistotu v tom, jak velkého výnosu bude dosaženo v budoucnu. Pokud například dnes banka nabízí na jednoročním termínovaném vkladu výnos 1%, tak ale nevíme, jaký úrok nám nabídne za rok, až budeme opět potřebovat svoje úspory zhodnocovat. Může to být stejně, více, ale i méně.
    5. Každý přirozeně touží po tom, aby mu jeho spoření hodně vyneslo, aby mohl ze spoření kdykoliv vybírat a aby přitom nepodstupoval žádné riziko.
    6. Takové očekávání je sice pochopitelné, není však reálné. Takové spoření neexistuje. Pokud někdo takové spoření nabízí, půjde s jistotou o podvod.
    7. Stejně jako v běžném životě není nic zadarmo, je i u spoření vždy něco za něco. A platí zde, že čím větší chci výnos, tím větší musím podstoupit riziko, které zkrotím dostatečně dlouhým investičním horizontem, tedy nižší likviditou.
    8. Výnosy u málo rizikového spoření jsou přitom většinou nižší, než je inflace.
  4. Jak zkrotit riziko.
    1. Investiční horizont
      1. Investičním horizontem rozumíme dobu, po kterou nebudeme z úspor čerpat.
      2. Zde platí, že čím je investiční horizont delší, tím je pravděpodobnější, že na konci spoření budeme mít tu částku, kterou jsme na začátku spoření předpokládali.
      3. Můžeme to říci i tak, že při spoření na delší dobu si můžeme dovolit podstoupit větší riziko a tím dosáhnout vyššího výnosu.
      4. Proč to tak je? Protože finanční trhy a světová ekonomika má neustálou tendenci růst. Tedy i při sebevětší hospodářské krizi je jen otázkou času, kdy se vše dostane na stejnou a následně vyšší úroveň než před krizí.
    2. Diverzifikace
      1. Diverzifikací rozumíme uložení peněz na více míst, lidově řečeno nesázet vše na jednu kartu.
      2. Pokud například svěříme všechny své peníze jedné bance, přijdeme jejím krachem o všechno, pokud ovšem rozdělíme své peníze do více bank, je velmi málo pravděpodobné, že zkrachují všechny najednou. Krachem jedné z nich bychom tedy přišli pouze o část svých peněz. Tento způsob je tedy méně rizikový.
      3. Diverzifikovat je možno jak teritoriálně, tj. do různých oblastí světa, tak strukturálně, tj. do různých hospodářských odvětví, tak měnově, tj. do aktiv v různých měnách.
    3. Správná spořící strategie
      1. Správná spořící strategie je taková, která vhodně kombinuje výnos, likviditu, investiční horizont a diverzifikaci ve vztahu k riziku, které je střadatel ochoten podstupovat, a také k dalším jeho individuálním potřebám a přáním.
      2. Neexistuje tedy žádná univerzální a zaručená spořící strategie. Každá spořící strategie tedy musí být nastavena individuálně.
      3. Pokud si nejste jisti, zda dokážete určit správnou spořící strategii sami, obraťte se na odborníka. Mohu Vám pomoci, pokud mne kontaktujete přes Kontaktní formulář.
    4. Strategie životního cyklu
      1. Jedná se o moderní způsob spoření, kdy jsou před koncem investičního horizontu převáděny úspory z více rizikových forem spoření do méně rizikových.
      2. Zajistí se tím, aby před očekávaným čerpáním úspor jejich hodnota zbytečně nekolísala.
    5. Trpělivost
      1. Základním předpokladem úspěchu dobře zvolené spořící strategie je dodržet ji.
      2. Bude Vám málo platné, že máte správně nastavenou spořící strategii, když v době poklesu, který zcela jistě a možná několikrát v průběhu spoření přijde, zpanikaříte a rozhodnete se spoření ukončit.
      3. Aktuální hodnota úspor, kterou vidíte na výpise z účtu, je totiž pouze orientačním údajem. Říká, kolik byste nyní dostali, kdybyste si úspory vybrali teď.
      4. Pokud ale budete trpělivý a úspory vyberete až na konci investičního horizontu, zajistí Vám správně nastavená spořící strategie, že budete mít naspořeno více, než jste vložili.
      5. Trpělivost je tedy ten nejdůležitější faktor, který krotí riziko.
  5. Podílové fondy
    1. Spoření do podílových fondů se provádí prostřednictvím investičních společností.
    2. Jde o moderní nástroj spoření vhodný pro každého střadatele. Umožňuje totiž spořit již od částek ve stokorunách.
    3. Podílové fondy zajišťují vysokou diverzifikaci, protože každý podílový fond investuje do velkého množství subjektů.
    4. Spoření formou podílových fondů má také vysokou míru ochrany majetku střadatelů. Pokud svěříte své úspory bance, pak se takový vklad stává majetkem banky, která s ním může libovolně nakládat, a v případě špatného hospodaření a krachu banky můžete o svoje vklady přijít. Určitou ochranu zde tvoří pouze tzv. pojištění vkladů. To však kryje krach bank pouze do výše zůstatku na tomto pojištění, které nemusí stačit na pokrytí veškerých vkladů střadatelů. Pokud však vložíte své úspory do podílových fondů, pak je tento majetek stále Váš. Je zákonem i fyzicky oddělen od majetku investiční společnosti, a v případě jejího krachu tedy není nijak dotčen, pouze ho do správy převezme jiná investiční společnost.
    5. Výhodou podílových fondů je možnost kdykoliv volně s úsporami nakládat.
  6. Důvěřuji pouze investování do hmotných aktiv.
    1. Spořit lze buď investováním do finančních produktů (např. podílové fondy), nebo investováním do hmotných aktiv, jako jsou nemovitosti nebo drahé kovy.
    2. Mylná je však představa, že investice do hmotných aktiv je jistější či důvěryhodnější než investice do finančních produktů. Jakákoliv investice totiž podléhá stejným ekonomickým zákonitostem, jako je nestabilita tržní hodnoty, nejistota v prognóze budoucího vývoje tržní hodnoty nebo závislost výnosu investice na riziku a likviditě.
    3. Nic nelze namítat proti rozumné investici do vlastního bydlení. Ta by naopak měla patřit k základním bodům každého spoření, protože v okamžiku splacení případné půjčky na tuto investici (hypotéky) odpadají významné náklady na bydlení (nájemné nebo splátka hypotéky). Ekonomika střadatele je díky tomu stabilnější, méně citlivá na výkyvy v příjmech a vytváří se prostor pro posílení dlouhodobého spoření.
    4. Jakákoliv investice v rámci spoření, včetně spoření na důchod, pak musí být řádně zvážena s ohledem na záměr střadatele a rizika, která ta která investice přináší.
    5. S hmotnými aktivy jsou totiž spojena i některá další rizika, která u finančních aktiv odpadají, jako je riziko zničení či zcizení, a dále pak často nemalé náklady na správu hmotných aktiv (ochrana, údržba,...).
  7. Jak se vyvíjí světová ekonomika.
    1. Co lze v budoucnu očekávat od spoření, to nám pomůže ukázat pohled do historie vývoje světové ekonomiky. Ten je zachycen na následujících grafech:
    2. Indexy S&P 500, NASDAQ a DJIA od roku 1950 do roku 2018
    3. Indexy 1950-2018
    4. Indexy S&P 500 a NASDAQ od roku 1950 do roku 1984
    5. Indexy 1950-1984
    6. Indexy S&P 500, NASDAQ a DJIA od roku 1985 do roku 2018
    7. Indexy 1985-2018
    8. Je nutné uvést, že výsledky, kterých dosahovala světová ekonomika v minulosti, ještě nezaručují, že týchž výsledků bude dosaženo i v budoucnosti.
    9. Pokud se ale zaměříme na vyhodnocení tzv. „katastrofických“ scénářů, bude to dobrým vodítkem pro naši představu, co lze v budoucnu očekávat.
    10. Podívejme se tedy na to, jak se vyvíjí světová ekonomika a jakých bylo možno dosahovat zhodnocení pravidelných investic u typických „katastrofických“ scénářů, kdy investování bylo zahájeno na vrcholu před významnou krizí nebo kdy investování skončilo v době krize. Ukážeme si to na 3 tzv. burzovních indexech, a to S&P500, NASDAQ Composite a DJIA.
    11. S&P 500 - Standard & Poor's 500
      1. Hodnota k 1.1.1950 - 17,05. Hodnota k 28.9.2018 - 2.913,98. Průměrné roční zhodnocení pravidelné investice je 7,11% (za 69 let). Průměrné roční zhodnocení jednorázové investice je pak 7,50% p.a. (za 69 let).
      2. Jednotlivé „katastrofické“ scénáře, kdy je pravidelné investování zahájeno na vrcholu před významnou krizí, pak vycházejí následovně:
      3. Datum zahájení pravidelného spoření

        Datum ukončení pravidelného spoření

         

        Délka spoření (let)

         

        Průměrný roční výnos

        1.11.1968

        28.9.2018

        50

        7,70%

        1.12.1972

        28.9.2018

        46

        7,96%

        1.11.1980

        28.9.2018

        38

        7,84%

        1.6.1983

        28.9.2018

        35

        7,58%

        1.8.1987

        28.9.2018

        31

        7,22%

        1.5.1990

        28.9.2018

        28

        7,04%

        1.3.2000

        28.9.2018

        18

        7,34%

        1.10.2007

        28.9.2018

        11

        10,62%

      4. Jednotlivé „katastrofické“ scénáře, kdy je pravidelné investování ukončeno v době krize, pak vycházejí následovně:
      5. Datum zahájení pravidelného spoření

        Datum ukončení pravidelného spoření

         

        Délka spoření (let)

         

        Průměrný roční výnos

        1.1.1950

        1.6.1962

        12

        6,89%

        1.1.1950

        1.9.1974

        24

        1,97%

        1.1.1950

        1.11.1987

        37

        5,83%

        1.1.1950

        1.9.2002

        52

        6,76%

        1.1.1950

        1.2.2009

        59

        5,58%

        1.1.1950

        1.2.2016

        66

        6,69%

      6. Z tabulek je vidět, že kromě jednoho „katastrofického“ scénáře, a to spoření mezi roky 1950 a 1974, které přineslo průměrný roční výnos pouze 1,97%, všechny ostatní „katastrofické“ scénáře vynesly ročně od 5,58% do 10,62%.
    12. NASDAQ Composite
      1. Hodnota k 1.2.1971 - 101,34. Hodnota k 28.9.2018 - 8.046,35. Průměrné roční zhodnocení pravidelné investice je 9,97% (za 47 let). Průměrné roční zhodnocení jednorázové investice pak 9,21% p.a. (za 47 let)
      2. Jednotlivé katastrofické scénáře, kdy je pravidelné investování zahájeno na vrcholu před významnou krizí, pak vycházejí následovně:
      3. Datum zahájení pravidelného spoření

        Datum ukončení pravidelného spoření

         

        Délka spoření (let)

         

        Průměrný roční výnos

        1.7.1983

        28.9.2018

        35

        9,76%

        1.9.1987

        28.9.2018

        31

        9,76%

        1.7.1990

        28.9.2018

        28

        9,62%

        1.7.1998

        28.9.2018

        20

        9,63%

        1.3.2000

        28.9.2018

        18

        10,44%

        1.11.2007

        28.9.2018

        11

        14,64%

        1.8.2015

        28.9.2018

        3

        18,53%

      4. Jednotlivé katastrofické scénáře, kdy je pravidelné investování ukončeno v době krize, pak vycházejí následovně:
      5. Datum zahájení pravidelného spoření

        Datum ukončení pravidelného spoření

         

        Délka spoření (let)

         

        Průměrný roční výnos

        1.2.1971

        1.11.1987

        31

        8,39%

        1.2.1971

        1.8.1998

        20

        6,69%

        1.2.1971

        1.9.2002

        16

        8,55%

        1.2.1971

        1.2.2009

        9

        7,11%

        1.2.1971

        1.2.2016

        2

        9,12%

      6. Z tabulek je vidět, že „katastrofické“ scénáře vynesly ročně od 6,69% do 18,53%.
    13. DJIA - Dow Jones Industrial Average
      1. Hodnota k 1.1.1985 - 1.286,77. Hodnota k 28.9.2018 - 26.458,31. Průměrné roční zhodnocení pravidelné investice je 7,90% p.a. (za 34 let). Průměrné roční zhodnocení jednorázové investice je pak 8,99% p.a. (za 34 let).
      2. Když srovnáme grafy vývoje S&P500 a DJIA, zjistíme, že jsou velmi podobné, proto budou i výsledky katastrofických scénářů velmi podobné, a proto je již zde nebudeme uvádět.
Zpět na všechny články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Login Login