KVALITNÍ INVESTICE aneb pravidla, která vedou k výhře

13.02.2022

Trocha teorie s překvapením.

  1. Čas je váš nejlepší přítel. Čím dříve spořit začnete, tím více peněz vám spoření vydělá.
  2. Příklad 1: Kolik je potřeba spořit
    1. Kolik je potřeba spořit, aby se v důchodu dala čerpat renta 15.000 měsíčně (průměrný důchod v ČR v roce 2021) po dobu 15 let při průměrném zhodnocení 5% p.a. po odpočítání inflace:
    2. Délka spoření (let)

      Měsíční úložka (Kč)

      Jednorázová úložka (Kč)

      65 (od narození) 350 85.000
      60 (od věku 5 let) 450 105.000
      55 (od věku 10 let) 580 140.000
      50 (od věku 15 let) 750 170.000
      45 (od věku 20 let) 980 220.000
      40 (od věku 25 let) 1.300 280.000
      35 (od věku 30 let) 1.800 350.000
      30 (od věku 40 let) 2.400 450.000
      25 (od věku 45 let) 3.300 570.000
      20 (od věku 50 let) 4.800 750.000
      15 (od věku 55 let) 7.300 950.000
      10 (od věku 60 let) 12.500 1.200.000
    3. Např. abyste si po 30 letém spoření mohli dalších 15 let vybírat měsíčně 15.000 Kč, za které si koupíte to samé co za 15.000 Kč dnes, pak musíte pravidelně měsíčně ukládat 2.400 Kč a dosáhnout průměrného zhodnocení 7% ročně, při průměrné inflaci 2% ročně tedy 5% ročně nad inflaci.
    4. Na konci 30 leté spořící fáze budete mít naspořeno 2.000.000 Kč, když jste vložili pouze 864.000 Kč, a za 15 let čerpací fáze si celkem vyberete 2.765.000 Kč. po 15.000 Kč měsíčně.
  3. Příklad 2: (Ne)efektivita státního důchodu
    1. Z hrubé mzdy 35.000 Kč měsíčně (průměr v ČR za rok 2021) se na důchody odvede 28%, tedy 9.800 Kč měsíčně, a za 40 let produktivního života celkem 4.704.000 Kč!!!
    2. Jinak řečeno, abyste od státu dostali důchod 15.000 Kč měsíčně, musíte mu za celý život zaplatit 4.704.000 Kč, přitom by na to stačilo 40 let spořit 1.300 Kč měsíčně, tedy celkem 624.000 Kč za 40 let.
    3. Na zajištění téže služby stát potřebuje 7,5 krát víc peněz, než kolik je nezbytně nutné.
  4. Inflace je největší nepřítel úspor a největší motivace pro spoření.
    1. Inflace je jev, kdy v určeném časovém období rostou ceny zboží a služeb. Například údaj, že je roční inflace 2% znamená, že se od 1.1. do 31.12. zvýšily ceny veškerého zboží a služeb průměrně o 2%.
    2. Dá se to říci i tak, že inflace je snížení kupní síly peněz. Tzn. že za stejnou sumu peněz si v budoucnu koupím méně zboží a služeb než dnes.
    3. Inflace je všudypřítomná, protože je na její existenci do značné míry postaveno fungování současné světové ekonomiky. Podporuje totiž spotřebu, protože pod strašákem inflace mají lidé tendenci spíše utrácet a půjčovat si než spořit.
    4. Není jistě tajemstvím, že úroveň inflace je významně ovlivňována politiky prostřednictvím centrálních bank. Konkrétně Česká národní banka se snaží udržovat roční inflaci na úrovni 2%.
    5. Inflace tedy veškeré úspory znehodnocuje, a to tím více, čím déle působí. Pro představu, pokud za nějaké zboží dnes zaplatíme 1.000, pak při stabilní roční inflaci 2% zaplatíme za totéž zboží za 1 rok 1.020, za 5 let 1.105, za 10 let to bude 1.221, za 20 let již 1.491 a za 35 let dokonce 2.013. Tedy za 35 let se všechny ceny zdvojnásobí nebo také kupní síla peněz klesne na 50%, tj. za stejnou částku si koupíte polovinu zboží a služeb.
    6. Inflace tedy nutí každého, kdo chce nebo potřebuje spořit, inflací překonat. Musí tedy zvolit takový způsob spoření, který bude mít výnos alespoň tak velký jako je inflace, nebo vyšší.
  5. Pokud s inflací nebojujete,  stane se čas vašim největším nepřítelem.
  6. O kolik peněz vás inflace ve výši 2% ročně připravý z každých 100.000 Kč na běžném účtu?
    1. Počet let

      Reálná hodnota (Kč)

      O kolik  přijdu (Kč)

      65 26.900 -73.100
      60 29.800 -70.200
      55 32.900 -67.100
      50 36.400 -63.600
      45 40.300 -59.700
      40 44.700 -55.300
      35 49.300 -50.700
      30 54.500 -45.500
      25 60.300 -39.700
      20 66.800 -33.200
      15 73.900 -26.100
      10 81.700 -18.300
  7. Každý investor chce dosahovat vysokých výnosů při malém riziku a výborné likviditě. Je to reálné?
    1. To se obvykle vyjadřuje jako problém investičního trojúhelníku, kdy údajně nelze současně dosáhnout na nejvyšší výnos, nejnižší riziko a nejlepší likviditu.
    2. Investiční trojúhelník se obvikle vysvětluje tak, že při vyšším výnosu se obvykle podstupuje vyšší riziko, při vyšším výnosu musíme obvykle počítat s horší likviditou a lepší likvidita obvykle znamená větší riziko.
    3. Problémem vztahů v investičním trojúhelníku je, že jednotlivé pojmy nemají jen jeden význam. Proto hlavně mezi likviditou a rizikem a likviditou a výnosem žádné univerzálně platné vztahy neplatí.
  8. Pod likviditou můžeme rozumět:
    1. Technickou obtížnost, jak přeměnit úspory na peníze, tedy byrokratická náročnost a lhůty k vyřízení. Z tohoto pohledu na jednom konci leží běžný bankovní účet, kde mezi potřebou výběru či předisponování peněz a jeho realizací mohou dnes uběhnout pouhé vteřiny, na druhém konci pak leží prodej nemovitosti, kdy od myšlenky na její prodej do získání peněz může uběhnout i mnoho měsíců. Můžeme ji nazvat technickou likviditou.
    2. Hodnotovou likviditu, tedy jak snadno a rychle se dají úspory přeměnit na hotové peníze, a to za dobrou cenu, případně za konkrétní cenu. 
  9. Následující příklad ukazuje, že výnos, riziko a likvidita spolu mohou souviset různým způsobem:
    1. Pokud nakoupíme dluhopis s pevným datem splatnosti za 1 rok a pevným úrokem 2%, který není veřejně obchodovatelný (DLN), pak máme nulové riziko ve smyslu nejistoty výše budoucího výnosu, který bude právě přesně 2%, vysoké riziko ve smyslu kreditního rizika, protože emitent tohoto dluhopisu může zkrachovat (zbankrotovat), a to při nízké likviditě, když investované peníze dostaneme pouze v jedno konkrétní datum, a to za 1 rok.
    2. Naproti tomu dluhopis s týmž výnosem 2% a datem splatnosti za 1 rok, který bude veřejně obchodovatelný (DLO), bude mít výbornou likviditu, protože bude moci být prodán kdykoliv, ale přitom bude mít vyšší riziko ve smyslu nejistoty výše budoucího výnosu, protože ten bude záviset na konkrétním poměru nabídky a poptávky na trhu a může se i velmi lišit od 2%, a stejně vysoké kreditní riziko, protože jde o téhož emitenta.
    3. Pokud bude tento náš veřejně obchodovatelný dluhopis součástí diverzifikovaného podílového fondu (DLF), kde by dluhopisy jiných emitentů měly také výnos 2% a dobu splatnosti 1 rok, bude mít stejně výbornou likviditu, ale pravděpodobně lepší rizikovost ve smyslu nejistoty výše budoucího výnosu při výrazně nižším kreditním riziku.
    4. Přehledně je vše zachyceno v následující tabulce:
    5.   výnos likvidita riziko (nepřesnost v dosažení výnosu 2%) riziko (kreditní)
      DLN 2% špatná nízké vysoké
      DLO 2% výborná  vysoké vysoké
      DLF 2% výborná střední nízké
    6. Vidíme, že se ve všech třech případech jedná o tentýž dluhopis se splatností 1 rok a výnosem 2%, jeho investiční trojúhelník ale má v různých souvislostech různé, často protichůdné vztahy mezi výnosem, likviditou a rizikem.
  10. Budeme si pamatovat, že každý investiční nástroj je spojen s konkrétní likviditou, kterou musíme předem znát a které si musíme být při investováni vědomi.
  11. A jak je to s výnosem a rizikem? Tvrdí se, že vyšší výnos obvykle znamená vyšší riziko. Je to ale pravda?
    1. Tvrzení, že vyšší výnos obvykle znamená vyšší riziko vychází z toho, že výnosem je myšlen tzv. střední výnos, tedy střední hodnota ze všech např. ročních výnosů za posledních např. 5 let, a rizikem je myšlena nepřesnost v určení tohoto středního výnosu, která se spočítá jako směrodatná odchylka ze všech výnosů. Čím je směrodatná odchylka menší, tím by se měl reálný budoucí výnos investice méně odchýlit od středního výnosu, dosažení středního výnosu by mělo být jistější a tedy méně rizikové. Takto pojaté rizikovosti se také říká volatilita. A říká se, že investice s menší volatilitou je méně riziková.
  12. Abychom se přesvědčili, zda toto tvrzení platí, stačí vynés do grafu výnosy a rizika jednotlivých aktiv a podívat se, jak graf vypadá:
  13. Graf závislosti výnosu na směrodatné odchylce
  14. Pokud by toto tvrzení platilo, musely by být body v levé části grafu níže než body v pravé části grafu. Vidíme ale, že graf je shlukem bodů bez zjevného pořádku, nevidímé tedy žádnou závislost mezi výnosem a rizikem, měřeném směrodatnou odchylkou.
    1. To, že mezi výnosem a směrodatnou odchylkou není žádná konkrétní závislost potvrzuje i korelační koeficient mezi výnosem a směrodatnou odchylkou, který má hodnotu blízkou nule, konkrétně -0,059. Kdyby byla nezi výnosem a směrodatnou odchylkou nějaká závislost, musel by být korelační koeficient blízký 1.
  15. Vyšší výnos neznamená vyšší riziko. Souvisí tedy nějak jinak výnos s rizikem?
    1. Musíme se podívat na to, co rozumíme rizikem:
    2. Rizikem by mělo být to, co jako riziko vnímá investor. A nejčastější odpovědí na otázku, čeho se investor nejvíce bojí, když má své peníze investovat je, že o všechny nebo o část z nich přijde.
    3. Když vyloučíme investice do pochybných aktiv nebo přes nevěrohodné obchodníky, kdy není problém o vše přijít, tedy budeme uvažovat jen investice do aktiv, která podléhají přísnému dohledu v rozvinutých ekonomikách, pak o celou investici nebo její velkou část můžeme přijít pouze v případě, že investujeme pouze do jednoho titulu, bez ohledu na to, zda jde o dluhopis nebo akcii, neho zda jde o privátní firmu nebo stát. Protože nejen firmy, včetně těch největších a nejslavnějších, mohou zkrachovat, ale i celé státy mohou zbankrotovat.
    4. Investor se tedy ptá: Mohu na konci nebo v průběhu spoření utrpět ztrátu? Pokud ano, tak jak velkou? To je identické s otázkou: Jakého výnosu na konci spoření dosáhnu a s jakou pravděpodobností?
    5. Pokud tedy budeme rizikem rozumět pravděpodobnost, že utrpíme ztrátu, pak musíme hledat jiný ukazatel než je směrodatná odchylka.
    6. Jako základní vodítko pro další úvahy o výnosu a riziku zkusme použít grafy srovnání vývoje tržních cen různých tříd aktiv, například:
    7. Graf vývoje dynamického a konzervativního aktiva
    8. Graf zobrazuje vývoj tržních hodnot dvou aktiv. Modré je dynamické aktivum se středním výnosem 11,4% ročně a volatilitou 2,9% (68% výsledků bylo v rozmezí +8,5% p.a. až +14,3% p.a. a 96% výsledků v rozmezí +5,6% až +17,2%), červené konzervativní se středním výnosem 2,5% ročně a volatilitou 1,5% (68% výsledků bylo v rozmezí +1,4% p.a. až +4,4% p.a. a 96% výsledků v rozmezí -0,1% až +5,9%).
    9. Většina investorů odpoví na otázku, které aktivum je pro něho méně rizikové, že to dynamické, protože vidí, že tržní ceny dynamického aktiva (modrá křivka) jsou většinou výše než tržní ceny aktiva konzervativního (červená křivka), a to tím více, čím jsme dále od počátku investice, a to i v době výrazného poklesu trhů, jako byl například na jaře 2020. Dokonce červené se dostalo do ztráty čtyřikrát, modré pouze dvakrát.
    10. Vede to k hypotéze, že vyšší výnos by nemusel znamenat větší riziko.
    11. Tento a jiné podobné grafy ale vždy zachycuji pouze jednu jednorázovou investici, závěry z nich učiněné tedy nelze bez dalšího zkoumání zobecňovat.
    12. Hypotézu se tedy pokusme ověřit tak, že spočítáme všechny výnosy, kterých bylo možno za celou historii aktiva dosáhnout, tedy výnosy mezi jakýmikoliv dvěma obchodními dny za celou historii aktiva. V praxi budeme používat především období 1, 2, 3, 4, 5, 10, 15, 20, 25 a 30 let.
    13. Pro každé období pak zjistíme střední (čárkovaná čára), minimální (dolní plná čára) a maximální (horní plná čára) výnos a vyneseme je do grafu. Pro naše dvě aktiva je výsledek následující:
    14. Trychtýře dynamického a konzervativního aktiva
    15. Vidíme, že dynamické aktivum má nejen pro všechna období výrazně vyšší střední výnos, ale také lepší minimální, tedy historicky nejhorší, výnosy. Dynamické aktivum má tedy nejen výrazně vyšší výnos, ale i nižší investiční riziko než aktivum konzervativní. Vidíme také, že vzdálenost dolních a horních čar je pro konzervativní, červené aktivum menší než u dynamického, což potvrzuje fakt, že to konzervativní má menší volatilitu. Přesto je pro investora rizikovější.
    16. Poznámka: Z obrázku je patrné, že je čárkovaná čára poměrně stabilní, moc se nemění, naproti tomu horní a dolní plné čáry mají tendenci se k sobě přibližovat, vytvářejí takový trychtýř. Jde o velmi důležitou vlastnost aktiv, kterou blíže rozebíráme v dalších kapitolách.
  16. Vypadá to, že jsme našli vhodný ukazatel pro riziko jako pravděpodobnost, že utrpíme ztrátu. Je jím minimální výnos, kterého bylo dosaženo za celou historii aktiva, a současně to vypadá, že jsme našli nový vztah mezi výnosem a rizikem, a to že s vyšším výnosem je obvykle spojeno nižší investiční riziko.
  17. Platnost tohoto vztahu si opět ověříme vynesením středních a minimálních výnosů jednotlivých aktiv do grafu:
  18. Graf závislosti výnosu na minimálním výnosu
  19. Vidíme, že jednotlivé body jsou uspořádány do úzkého nakloněného oválu klesajícího zleva doprava, což potvrzuje, že vyšší výnos obvykle znamená nižší investiční riziko, které nově měříme minimálním výnosem.
    1. Totéž potvrzuje i korelační koeficient mezi výnosem a rizikem (minimálním výnosem), který má hodnotu 0,819.
  20. Vyšší výnos obvykle znamená menší investiční riziko. To je jistě příjemným překvapením. Jaké to má důsledky?
  21. Umožňuje nám to především spořit s pomocí mnohem výnosnějších aktiv než dosud, aniž bychom museli slevit z našich požadavků na investiční riziko.
  22. Umožňuje nám to vytvořit zcela nové nástroje na hodnocení kvality aktiv, abychom si mohli pro své spoření vybírat ta nejlepší, tedy ta s co nejvyšším výnosem a nejmenším investičním rizikem.
  23. Kvalitní aktiva, to je můj recept. Jak je poznáme?
    1. V předešlé kapitole jsme zjistili, jak změřit výnos a investiční riziko. Připomeňme si, že výnos a investiční riziko změříme tak, že spočítáme dílčí výnosy všech investic provedených za dané období (např. 5 let) za celou historii aktiva, a výnos pak zjistíme jako střední výnos z dílčích výnosů (většinou jako tzv. medián) a investiční riziko jako minimální, nejhorší, výnos z dílčích výnosů.
    2. Střední výnos budeme označovat E, investiční riziko pak R a budeme je vždy uvádět v ročním vyjádření, tedy p.a. Pokud použijeme v dalším textu výrazy výnos a riziko, budeme tím vždy myslet střední výnos a investiční riziko.
    3. Důležité upozornění: Výnos a investiční riziko nejsou pro všechna období stejné. Např. v našem příkladu z předešlé kapitoly má dynamické (modré) aktivum pro období 2 roky E=+8,06% a R=-0,17%, ale pro období 4 roky E=+11,43% a R=+5,28%, jde tedy o velmi rozdílné hodnoty.
    4. Dvojice E a R tedy musí být vždy zjištěna pro stejné období. Pokud u ní údaj o období chybí, nebo je zjištěna pro různá období, pak jsou takové údaje bezcenné.
    5. Bylo zjištěno, že když si investor může vybrat ze dvou aktiv se stejným rizikem, pak si vybere to s vyšším výnose, a ze dvou aktiv se stejným výnosem si vybere to s menším rizikem, označíme je jako výběrová pravidla. Současně platí, že si každý investor stanoví minimální výnos, kterého chce dosáhnout, a maximální riziko, které chce podstoupit, tyto hodnoty můžeme označit jako etalon.Tato zjištění nám umožňují vytvořit jednoduchý nástoj pro měření kvality jakéhokoliv aktiva:
    6. Označme si požadované hodnoty výnosu a rizika, stanovené investorem jako etalon, jako Ee a Re, hodnoty výnosu a rizik konkrétního aktiva pak E a R.
    7. Výběrová pravidla pak říkají, že investor požaduje, aby pro výnos platilo E ≥ Ee a pro riziko R ≥ Re když víme, větší větší R znamená menší riziko, tedy investor si přeje, aby nejhorší výnos nebyl menší než zadaná hodnota.
    8. Z předešlých výrazů pak dostaneme vztahy E - E≥ 0 a R - R≥ 0. Investor si pak z nabízených aktiv vybere ta, která mají nejlepší výsledek jak pro E, tak pro R.
    9. Jako parametr kvality aktiva, který budeme označovat Q, proto můžeme použít součet výše uvedených vztahů a dostaneme:
    10. Q = (E - Ee) + (R - Re) ≥ 0.
    11. Abychom zohlednili skutečnost, že každý investor má jiný vztah k riziku, když někdo rád riskuje a proto vymění menší přírůstek výnosu za větší přírůstek rizika, jiný je naopak konzervativní a raději přijme větší pokles výnosu při malém zlepšení rizika, zavedeme do našeho vztahu pro kvalitu aktiva parametr S, který bude vyjadřovat vztak investora k riziku. Pro konzervativní investory bude mít hodnoty od 1 výše, pro riskující investory od 0 do 1.
  24. Pro kvalitu aktiva pak dostaneme výraz
  25. Q = (E - Ee) + S * (R - Re) ≥ 0.
    1. Čím bude S větší, tím větší váhu bude mít ve výrazu pro kvalitu riziko.
  26. Kvalitní aktiva poznáme tak, že mají vyšší výnos a menší investiční riziko než etalon a budou tedy mít Q ≥ 0.
  27. Pojďme si kvalitu Q představit na konkrétním příkladu:​​​
  28. Graf vývoje dynamického a konzervativního aktiva
  29. Graf vývoje dynamického a konzervativního aktiva s kvalitou
  30. Použili jsme stejnou dvojici aktiv jako v předešlé kapitole. Pro výpočet kvality Q jsme použili E a R pro pětileté období a jako etalon jsme zvolili výnos Ee=5% a riziko Re=0%., vztah k riziku jsme zvolili neutrální, S=1.
    1. Dosazením všech hodnot do vzorečku pro kvalitu pak pro modré aktivum dostaneme
    2. Q= (10,4 - 5) + 1 * (3,67 - 0) = +9,07 > 0,
    3. a pro červené
    4. Qč = (1,83 - 5) + 1 * (-1,79 - 0) = -4,96 < 0.
    5. Vidíme, že pro dané S=1 je Qm>0, modré aktivum tedy splňuje pořadavky investora, naproti tomu Qč<0 a červené aktivum podmínky investora nesplňuje.
    6. Poznámka: V horním grafu je u obou aktiv uveden ukazatel SRRI, což je v současné době oficiální ukazatelk rizikovosti aktiv, který musí být povinně u každého veřejně obchodovatelného aktiva uveden. Má hodnotu od 1 do 7 a čím je větší, tím by mělo být aktivum více rizikové. Díky vyšší volatilitě je modré aktivum hodnoceno ukazatelem rizikovosti SRRI jako více rizikové (SRRI=6) než červené (SRRI=4). Jak ale vidíme, realita z hlediska investičního rizika je zcela opačná. Podrobněji se SRRI věnujeme v samostatné kapitole.
  31. A jak vybrat ta nejlepší aktiva? Musíme je umět porovnat mezi sebou. Jak na to?
    1. K tomu využijeme výsledky z předešlé kapitoly, kde jsme zjistili, že Q= +9,07 > 0 a Qč = -4,96 < 0.
    2. K vzájemnému porovnání těchto dvou aktiv nám pak stačí porovnat jejich Q, lepší pro spoření bude to, které má větší Q:
    3. Q= +9,07 > -4,96 = Qč.
    4. Qm>Qč a modré, dynamické aktivum je tedy kvalitnějším aktivem pro rizikově neutrálního investora než červené, konzervativní. Investor si tedy pro své spoření vybere modré, dynamické aktivum.
    5. A jak by to dopadlo pro velmi konzervativního investora, tedy investora, který nemá riziko rád? Pro tohoto investora je např. S=10, a potom
    6. Q= (10,4 - 5) + 10 * (3,67 - 0) = +42,1 > 0
    7. Qč = (1,83 - 5) + 10 * (-1,79 - 0) = -21,07 ≪ 0,
    8. Q= +42,1 ≫ -21,07 = Qč.
    9. Vidíme, že pro konzervativního investora je opět lepší modré, dynamické aktivum.
    10. Pro S=0 by byl výsledek Q= (10,4 - 5) = +5,4 > -1,79 = (-1,79 - 0) = Qč.
    11. Pokud by tedy z těchto dvou aktiv vybíral investor s jakýmkoliv vztahem k riziku, vybral by si vždy modré, dynamické.
    12. My ale potřebujeme vzájemně porovnat velké množství aktiv. Jen otevřených podílových fondů je k dispozici mnoho tisíc, akcií a dluhopisů budou na světě stovky tisíc. Proto si musíme stanovit pravidla, která nám umožní jednoduše a objektivně srovnání provádět. Aby vzájemné srovnání bylo objektivní, musí být provedeno za stejných ekonomických podmínek, tedy:
    13. Historické ceny všech srovnávaných aktiv musí být ve stejné měně. Pokud nás např. zajímá kvalita aktiv pro spoření v Kč, přepočítáme historické ceny aktiv vedených v dolarech na Kč historickými kurzy Kč k dolaru, aktiv vedených v eurech historickými kurzy Kč k euru, atp. Pro spoření v Kč tu je drobná obtíž, protože před rokem 1991 nebyla Kč konvertibilní, tedy nedala se volmě směnit za jinou měnu a není tedy známi kurzy Kč vůči jiným měnám před rokem 1991. Ještě horší je to s eurem, protože to vzniklo až v roce 1999. Na druhou stranu především mezi podílovými fondy není mnoho těch, jejichž historie by byla delší než 20-30 let, takže nám krátká historie Kč a eura ve většině případů nebude moc vadit. Pokud budeme chtít srovnávat aktiva s delší historií, lze doporučit přepočítat je na dolary.
    14. Za stejných ekonomických podmínek také znamená, že za stejně dlouhé historické období. Na jedné straně je jasné, že kvalita zjištěná za delší historii bude mít lepší vypovídací hodnotu než kvalita zjištěná za krátkou historii. Na druhé straně má každé aktivum jinak dlouhou historii od pár týdnů po mnoho desítek let. Proto při volbě délky historie nezbývá než zvolit vhodný kompromis, např. že se délka historie nastaví na 10 let a současně se nebudou hodnotit aktiva s historií kratší než 10 let. Nic nám samozřejmě nebrání mít zpracováno hodnocení kvality pro několik variant délky historie.
    15. Jak již bylo uvedeno v předešlých kapitolách, aby kvalita Q dávala smysl, musí být dvojice údajů výnosu E a rizika R, ze kterých kvalitu počítáme, spočtena za stejné období, kterému se říká investiční horizont a budeme ho dále označovat jako i.h. Stejně tak abychom zajistili stejné ekonomické podmínky, musí být E a R pro všechna srovnávaná aktiva spočteny pro stejný i.h. Ideální je počítat kvalitu pro i.h., který je stejný jako i.h. reálného spoření, nebo se mu co nejvíce blíží. Pro dlouhodobá spoření, tedy pro dlouhé i.h., jsme ale často omezeni délkou historie aktiv, kterou jsme v souladu s předešlým bodem zvolili. Proto i délku historie volíme tak, aby jsme mohli pro porovnání aktiv použít E a R spočítané na co nejdelším i.h.
    16. Pro objektivní srovnání více aktiv tedy potřebujeme zjistit dvojice E a R spočítané pro všechna srovnávaná aktiva za stejných ekonomických podmínek. A jak jsme uvedeli v předešlém bodě, ideálně pro i.h. shodný nebo co nejbližší i.h. spoření, pro které investor hledá vhodná aktiva.
    17. Pro výpočet kvality Q ale ještě potřebujeme znát hodnoty Ee a Re. V příkladu uvedeném v předešlých kapitolách jsme použili hodnoty subjektivně zvolené investorem, konkrétně požadovaný minimální výnos Ee=5% a maximální přípustné riziko Re=0%. Používat takovouto či jinou obdobnou dvojici Ee a Re by v zásadě nebyla chyba, praxe ale ukázuje, že vhodnější bude používat hodnoty Ee a Re zjištěné na nějakém vhodném aktivu, které je širokou odbornou veřejností vnímáno jako standard chování světové ekonomiky. Takovým je americký burzovní index S&P500. Historické ceny jsou u něho známi za posledních 100 let a umožňuje to tak spočítat Ee a Re pro jakékoliv reálně potřebné doby spoření. Burzovní index S&P500 tedy můžeme používat jako etalon pro objektivní hodnocení všech aktiv.
    18. Poznámka: Americké akcie patří dlouhodobě k těm nejkvalitnějším, proto je index S&P500 velmi kvalitním etalonem, jehož dosažení nebo překonání je známkou vysoké kvality.
    19. Teď už máme k dispozici vše co potřebujeme k objektivnímu srovnání kvality jakýchkoliv aktiv. Pro každé aktivum a daný i.h. spočteme jeho kvalitu dosazením do vzorce Q=(E-Ee)+S*(R-Re), když za S, pokud neprovádíme srovnání pro potřeby spoření konkrétního investora, můžeme dosadit libovolné číslo, i když nejvhodnější bude S=1 jako pro investora rizikově neutrálního. Dostaneme tak sadu Q kterou seřadíme podle velikosti. Aktiva s vyšším Q pak jsou pro spoření vhodnější než aktiva s nižším Q.
    20. Změnou hodnoty S pak získáme novou sadu Q, která bude mít obecně jiné pořadí aktiv. Úpravami hodnoty S pak můžeme zkoumat, jak jsou konkrétní aktiva použitelná pro ruzné investyční profily. Praxe ukazuje, že existují aktiva, která jsou univerzálně použitelná pro všechny investiční profily. Stejně tak, budeme-li znát Q pro různé i.h., budeme si moci udělat obrázek o tom, zda nebude vhodné použit pro spoření s různými i.h. různá aktiva.
    21. Poznámka: Kvalitu Q vyjádřujeme v procentech (procentních bodech) a je tedy velmi srozumitelnou veličinou, když při S=1 údaj Q=5% znamená, že:
    22. při stejné rizikovosti dvou aktiv (minimální výnosy R srovnávaných aktiv jsou stejné) má kvalitnější aktivum roční střední výnos E o 5 procentních bodů vyšší než druhé aktivum, tedy pokud má lepší aktivum výnos např. E=10% p.a., pak horší aktivum má E=5% p.a..
    23. při stejné výnosnosti dvou aktiv (střední výnosy E srovnávaných aktiv jsou stejné) má kvalitnější aktivum minimální výnos R o 5 procentních bodů vyšší než druhé aktivum, tedy pokud má lepší aktivum nejhorší výnos např. R=+3% p.a., pak horší aktivum má R=-2% p.a.
  32. Nejlepší aktiva pro spoření jsou ta, která mají nejvyšší hodnotu Q.
  33. Jak zkrotit riziko.
  34. Investiční horizont
    1. Investičním horizontem rozumíme dobu, po kterou nebudeme z úspor čerpat.
    2. Zde platí, že čím je investiční horizont delší, tím je investiční riziko menší a tím je pravděpodobnější, že na konci spoření budeme v zisku.
    3. Protože jsme zjistili, že s vyšším výnosem je obvykle spojeno nižší investiční riziko, platí také, že aktiva s vyšším výnosem zajistí dosažení stejné pravděpodobnosti zisku na kratším investičním horizontu než aktiva s nízkým výnosem.
    4. Proč to tak je? Protože kapitálové trhy a světová ekonomika má neustálou tendenci růst. Tedy i při sebevětší hospodářské krizi je jen otázkou času, kdy se vše dostane na stejnou a následně vyšší úroveň než před krizí.
    5. Např. žádná jednorázová investice do indexu S&P500 trvající 15 let a déle nebyla od roku 1950 ztrátová, pro pravidelné investice to platí pro investice na 20 let a déle.
  35. Diverzifikace
    1. Diverzifikací rozumíme uložení peněz na více míst, lidově řečeno nesázet vše na jednu kartu.
    2. Pokud například svěříme všechny své peníze jedné bance, přijdeme jejím krachem o všechno, pokud ovšem rozdělíme své peníze do více bank, je velmi málo pravděpodobné, že zkrachují všechny najednou. Krachem jedné z nich bychom tedy přišli pouze o část svých peněz. Tento způsob je tedy méně rizikový.
    3. Diverzifikovat je možno jak teritoriálně, tj. do různých oblastí světa, tak strukturálně, tj. do různých hospodářských odvětví, tak měnově, tj. do aktiv v různých měnách.
  36. Správná spořící strategie
    1. Správná spořící strategie je taková, která vhodně kombinuje výnos, likviditu, investiční horizont a diverzifikaci ve vztahu k riziku, které je střadatel ochoten podstupovat, a také k dalším jeho individuálním potřebám a přáním.
    2. Neexistuje tedy žádná univerzální a zaručená spořící strategie. Každá spořící strategie tedy musí být nastavena individuálně.
    3. Pokud si nejste jisti, zda dokážete určit správnou spořící strategii sami, obraťte se na odborníka. Mohu Vám pomoci, pokud mne kontaktujete přes Kontaktní formulář.
  37. Trpělivost a flexibilita při čerpání úspor
    1. Základním předpokladem úspěchu dobře zvolené spořící strategie je dodržet ji.
    2. Bude Vám málo platné, že máte správně nastavenou spořící strategii, když v době poklesu, který zcela jistě a možná několikrát v průběhu spoření přijde, zpanikaříte a rozhodnete se spoření ukončit.
    3. Aktuální hodnota úspor, kterou vidíte na výpise z účtu, je totiž pouze orientačním údajem. Říká, kolik byste dostali nyní, kdybyste si úspory vybrali teď.
    4. Ani ta nejlepší spořící strategie ale nedokáže zajistit, že se konec spoření nepotká s výrazným poklesem kapitálových trhů. To nutně neznamená, že musí dojít ke ztrátě, dojde ale ke snížení výnosu.
    5. Tuto situaci řeší schopnost čerpat úspory flexibilně s ohledem na stav kapitálových trhů. Pokud se již blíží termín, ke kterému chcete úspory vybrat a máte pocit, že je již naspořeno dost a nechcete riskovat případný pokles trhů, klidně úspory vyberte pár měsíců před plánovaným termínem. A obráceně, pokud by se stalo, že v plánovaném termínu jsou trhy v poklesu, počkejte na oživení trhů a vyberte úspory později.
    6. Pokud mají úspory sloužit k dlohodobému čerpání renty, typicky v důchodu, pak se vlastně váš investiční horizont o dobu čerpání prodlužuje se všemi výhodami, které delší investiční horizonty přinášejí. Na analýze 100 let starých historických dat se dá ukázat, že dostatečně dlouhá čerpací fáze zajistí ochranu úspor před velkými poklesy při ponechání investice dynamickou a že se tím dosáhne výrazně lepších výsledků než se strategií životního cyklu.
    7. Trpělivost a flexibilita při čerpání úspor jsou tedy ty nejdůležitější faktory, který krotí riziko.
  38. Podílové fondy
    1. Spoření do podílových fondů se provádí prostřednictvím investičních společností.
    2. Jde o moderní nástroj spoření vhodný pro každého střadatele. Umožňuje totiž spořit již od částek ve stokorunách.
    3. Podílové fondy zajišťují vysokou diverzifikaci, protože každý podílový fond investuje do velkého množství subjektů.
    4. Spoření formou podílových fondů má také vysokou míru ochrany majetku střadatelů. Pokud svěříte své úspory bance, pak se takový vklad stává majetkem banky, která s ním může libovolně nakládat, a v případě špatného hospodaření a krachu banky můžete o svoje vklady přijít. Určitou ochranu zde tvoří pouze tzv. pojištění vkladů. To však kryje krach bank pouze do výše zůstatku na tomto pojištění, které nemusí stačit na pokrytí veškerých vkladů střadatelů. Pokud však vložíte své úspory do podílových fondů, pak je tento majetek stále Váš. Je zákonem i fyzicky oddělen od majetku investiční společnosti, a v případě jejího krachu tedy není nijak dotčen, pouze ho do správy převezme jiná investiční společnost.
    5. Výhodou podílových fondů je možnost kdykoliv volně s úsporami nakládat.
  39. Důvěřuji pouze investování do hmotných aktiv. Je to rozumný přístup?
    1. Spořit lze buď investováním do finančních produktů (např. podílové fondy), nebo investováním do hmotných aktiv, jako jsou nemovitosti nebo drahé kovy.
    2. Mylná je však představa, že investice do hmotných aktiv je jistější či důvěryhodnější než investice do finančních produktů. Jakákoliv investice totiž podléhá stejným ekonomickým zákonitostem, jako je nestabilita tržní hodnoty, nejistota v prognóze budoucího vývoje tržní hodnoty nebo závislost výnosu investice na riziku a likviditě.
    3. Nic nelze namítat proti rozumné investici do vlastního bydlení. Ta by naopak měla patřit k základním bodům každého spoření, protože v okamžiku splacení případné půjčky na tuto investici (hypotéky) odpadají významné náklady na bydlení (nájemné nebo splátka hypotéky). Ekonomika střadatele je díky tomu stabilnější, méně citlivá na výkyvy v příjmech a vytváří se prostor pro posílení dlouhodobého spoření.
    4. Jakákoliv investice v rámci spoření, včetně spoření na důchod, pak musí být řádně zvážena s ohledem na záměr střadatele a rizika, která ta která investice přináší.
    5. S hmotnými aktivy jsou totiž spojena i některá další rizika, která u finančních aktiv odpadají, jako je riziko zničení či zcizení, a dále pak často nemalé náklady na správu hmotných aktiv (ochrana, údržba,...).
  40. Využijte ke spoření všechny daňové úlevy, které se nabízejí, hlavně příspěvek zaměstnavatele a doplňkové penzijní spoření.
    1. Jak to bude vypadat u Vás, to Vám poví Kalkulačka, s realizací Vám mohu pomoci já, stačí vyplnit Kontaktní formulář.
    2. Spořením zde budeme rozumět investování peněz do finančních nástrojů za účelem jejich zhodnocování.
  41. Jak se vyvíjí světová ekonomika.
    1. Co lze v budoucnu očekávat od spoření, to nám pomůže ukázat pohled do historie vývoje světové ekonomiky. Ten je zachycen na následujících grafech:
    2. Indexy S&P 500, NASDAQ a DJIA od roku 1950 do roku 2018
    3. Indexy 1950-2018
    4. Indexy S&P 500 a NASDAQ od roku 1950 do roku 1984
    5. Indexy 1950-1984
    6. Indexy S&P 500, NASDAQ a DJIA od roku 1985 do roku 2018
    7. Indexy 1985-2018
    8. Je nutné uvést, že výsledky, kterých dosahovala světová ekonomika v minulosti, ještě nezaručují, že týchž výsledků bude dosaženo i v budoucnosti.
    9. Pokud se ale zaměříme na vyhodnocení tzv. „katastrofických“ scénářů, bude to dobrým vodítkem pro naši představu, co lze v budoucnu očekávat.
    10. Podívejme se tedy na to, jak se vyvíjí světová ekonomika a jakých bylo možno dosahovat zhodnocení pravidelných investic u typických „katastrofických“ scénářů, kdy investování bylo zahájeno na vrcholu před významnou krizí nebo kdy investování skončilo v době krize. Ukážeme si to na 3 tzv. burzovních indexech, a to S&P500, NASDAQ Composite a DJIA.
    11. S&P 500 - Standard & Poor's 500
    12. Hodnota k 1.1.1950 - 17,05. Hodnota k 28.9.2018 - 2.913,98. Průměrné roční zhodnocení pravidelné investice je 7,11% (za 69 let). Průměrné roční zhodnocení jednorázové investice je pak 7,50% p.a. (za 69 let).
    13. Jednotlivé „katastrofické“ scénáře, kdy je pravidelné investování zahájeno na vrcholu před významnou krizí, pak vycházejí následovně:
    14. Datum zahájení pravidelného spoření

      Datum ukončení pravidelného spoření

       

      Délka spoření (let)

       

      Průměrný roční výnos

      1.11.1968

      28.9.2018

      50

      7,70%

      1.12.1972

      28.9.2018

      46

      7,96%

      1.11.1980

      28.9.2018

      38

      7,84%

      1.6.1983

      28.9.2018

      35

      7,58%

      1.8.1987

      28.9.2018

      31

      7,22%

      1.5.1990

      28.9.2018

      28

      7,04%

      1.3.2000

      28.9.2018

      18

      7,34%

      1.10.2007

      28.9.2018

      11

      10,62%

    15. Jednotlivé „katastrofické“ scénáře, kdy je pravidelné investování ukončeno v době krize, pak vycházejí následovně:
    16. Datum zahájení pravidelného spoření

      Datum ukončení pravidelného spoření

       

      Délka spoření (let)

       

      Průměrný roční výnos

      1.1.1950

      1.6.1962

      12

      6,89%

      1.1.1950

      1.9.1974

      24

      1,97%

      1.1.1950

      1.11.1987

      37

      5,83%

      1.1.1950

      1.9.2002

      52

      6,76%

      1.1.1950

      1.2.2009

      59

      5,58%

      1.1.1950

      1.2.2016

      66

      6,69%

    17. Z tabulek je vidět, že kromě jednoho „katastrofického“ scénáře, a to spoření mezi roky 1950 a 1974, které přineslo průměrný roční výnos pouze 1,97%, všechny ostatní „katastrofické“ scénáře vynesly ročně od 5,58% do 10,62%.
    18. NASDAQ Composite
    19. Hodnota k 1.2.1971 - 101,34. Hodnota k 28.9.2018 - 8.046,35. Průměrné roční zhodnocení pravidelné investice je 9,97% (za 47 let). Průměrné roční zhodnocení jednorázové investice pak 9,21% p.a. (za 47 let)
    20. Jednotlivé katastrofické scénáře, kdy je pravidelné investování zahájeno na vrcholu před významnou krizí, pak vycházejí následovně:
    21. Datum zahájení pravidelného spoření

      Datum ukončení pravidelného spoření

       

      Délka spoření (let)

       

      Průměrný roční výnos

      1.7.1983

      28.9.2018

      35

      9,76%

      1.9.1987

      28.9.2018

      31

      9,76%

      1.7.1990

      28.9.2018

      28

      9,62%

      1.7.1998

      28.9.2018

      20

      9,63%

      1.3.2000

      28.9.2018

      18

      10,44%

      1.11.2007

      28.9.2018

      11

      14,64%

      1.8.2015

      28.9.2018

      3

      18,53%

    22. Jednotlivé katastrofické scénáře, kdy je pravidelné investování ukončeno v době krize, pak vycházejí následovně:
    23. Datum zahájení pravidelného spoření

      Datum ukončení pravidelného spoření

       

      Délka spoření (let)

       

      Průměrný roční výnos

      1.2.1971

      1.11.1987

      31

      8,39%

      1.2.1971

      1.8.1998

      20

      6,69%

      1.2.1971

      1.9.2002

      16

      8,55%

      1.2.1971

      1.2.2009

      9

      7,11%

      1.2.1971

      1.2.2016

      2

      9,12%

    24. Z tabulek je vidět, že „katastrofické“ scénáře vynesly ročně od 6,69% do 18,53%.
    25. DJIA - Dow Jones Industrial Average
    26. Hodnota k 1.1.1985 - 1.286,77. Hodnota k 28.9.2018 - 26.458,31. Průměrné roční zhodnocení pravidelné investice je 7,90% p.a. (za 34 let). Průměrné roční zhodnocení jednorázové investice je pak 8,99% p.a. (za 34 let).
    27. Když srovnáme grafy vývoje S&P500 a DJIA, zjistíme, že jsou velmi podobné, proto budou i výsledky katastrofických scénářů velmi podobné, a proto je již zde nebudeme uvádět.
Zpět na všechny články
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Login Login